|
|
Analysis of mycotoxins from biological matrices using biomembranes and capillary electrophoresis
Kubová, Natália ; Šesták,, Jozef (oponent) ; Duša,, Filip (vedoucí práce)
This thesis summarizes knowledge about mycotoxins, with focus to ochratoxin A. It also summarizes its tolerable levels of food intake, detoxification and analytical methods for mycotoxins. The work also includes a chapter describing liposomes that were used for the analysis of ochratoxin A by liposomal electrokinetic capillary electrophoresis (LECK). The practical part includes the analysis of ochratoxin A from Aspergillus ochraceus Wilhelm and Aspergillus melleus Yukawa fungi cultivated on a rye and optimization of the method for analysis of ochratoxin A based on liposomes of different compositions. By capillary zone electrophoresis, ochratoxin A is not sufficiently separated and detected in the extracted mixture; conversely, when liposome solutions are used, different migration behavior can be achieved while stabilizing ochratoxin A in solution due to amphiphilic interactions between mycotoxins and liposomes. Therefore, the LEKC method was used for this work. The most suitable liposome composition has been shown to be molar ratios of 25% cholesterol (membrane stabilization) / 50% 2-oleoyl-1-palmitoyl-sn-glycerol 3-phosphocholine (main zwitterionic lipid) / (25% 1,2-diacyl-sn-glycerol)-3-phospho-L-serine (introduction of negative charge).
|
|
|
Inventarizační analýza LCA pro vybrané druhy obilovin
PANUŠKOVÁ, Šárka
Cílem této práce bylo zjištění a vyhodnocení environmentální zátěže, která vzniká při pěstování pšenice a žita. Porovnány byly kategorie agrotechnických operací, polních emisí, hnojiv a pesticidů. Následným cílem bylo srovnání výsledných enviromentálních zátěží mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím.
|
|
|
Analysis of mycotoxins from biological matrices using biomembranes and capillary electrophoresis
Kubová, Natália ; Šesták,, Jozef (oponent) ; Duša,, Filip (vedoucí práce)
This thesis summarizes knowledge about mycotoxins, with focus to ochratoxin A. It also summarizes its tolerable levels of food intake, detoxification and analytical methods for mycotoxins. The work also includes a chapter describing liposomes that were used for the analysis of ochratoxin A by liposomal electrokinetic capillary electrophoresis (LECK). The practical part includes the analysis of ochratoxin A from Aspergillus ochraceus Wilhelm and Aspergillus melleus Yukawa fungi cultivated on a rye and optimization of the method for analysis of ochratoxin A based on liposomes of different compositions. By capillary zone electrophoresis, ochratoxin A is not sufficiently separated and detected in the extracted mixture; conversely, when liposome solutions are used, different migration behavior can be achieved while stabilizing ochratoxin A in solution due to amphiphilic interactions between mycotoxins and liposomes. Therefore, the LEKC method was used for this work. The most suitable liposome composition has been shown to be molar ratios of 25% cholesterol (membrane stabilization) / 50% 2-oleoyl-1-palmitoyl-sn-glycerol 3-phosphocholine (main zwitterionic lipid) / (25% 1,2-diacyl-sn-glycerol)-3-phospho-L-serine (introduction of negative charge).
|
|
|
Příčiny nízkých výnosů obilovin v ekologickém systému pěstování
KOTAŠKA, Vladimír
Cílem diplomové práce bylo zjistit příčiny nízkých výnosů vybraných obilovin (oves, pšenice, žito a špalda) v ekologickém zemědělství na základě vyhodnocení informací o pěstitelských postupech, získaných pomocí dotazníkové metody. Postupně bylo vybráno 21 ekologicky hospodařících podniků kontrolovaných organizacemi Abcert AB a Biokont CZ, s.r.o. Na základě analýzy pěstitelských postupů byly určeny nejčastější chyby, které zemědělci dělají. Podniky s nižšími výnosy mají především nevhodnou strukturu pěstovaných plodin, vysoké zastoupení obilnin, nedodržují zásady střídání plodin. Zvláště v produkčně příznivých polohách hospodaří některé farmy bez živočišné výroby. Zastoupení leguminóz je u většiny podniků nízké, velmi málo jsou využívány meziplodiny. V případě zaorávky slámy není udržován poměr C:N hnojením statkovými hnojivy. Minerální hnojiva nejsou používána vůbec, vápnění zřídka. Přihnojování obilovin během vegetace se většinou neprovádí. Regulace plevelů v obilovinách je prováděna nedostatečně. Je poměrně časté používání farmářského osiva, což zvyšuje zaplevelení. Při porovnání výnosů obilovin mezi lepšími a horšími podniky je zřejmé, že dodržování zásad může zvýšit výnos zrna o 1,0 až o 1,9 t/ha.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vybraných obilovin v konvenčním a ekologickém zemědělství z pohledu obsahu bílkovin a dopadu na emise skleníkových plynů
VEBROVÁ, Ivana
Zemědělství je po spalování fosilních paliv druhý největší producent emisí skleníkových plynů, které jsou odpovědné za globální změnu klimatu, a je nutné hledat způsoby jak toto environmentální zatížení snižovat. Obiloviny jsou nejpěstovanější plodiny na světě, proto je vhodné zkoumat jejich podíl na tomto zatížení. Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat environmentální aspekty pěstování vybraných obilovin (pšenice, žita a ječmene) v konvenčním i ekologickém systému hospodaření. Výsledné environmentální zatížení bylo nejdříve spočítáno na 1 kg zrna, a poté bylo toto zatížení přepočítáno na zatížení na 1 kg bílkovin obsažených v zrnu vybraných obilovin. Obsah bílkovin v zrnu je jedním z ukazatelů kvality zrna. Pro výpočty environmentálního zatížení byla použita zjednodušená metoda LCA, která slouží pro posuzování vlivu na životní prostředí a zahrnuje celý životní cyklus výrobku.
|
|
|
Proteinové složení mouk a pekárenských výrobků
Rychlovská, Kristýna ; Čapek Adamec, Martin (vedoucí práce) ; Hynek, Radovan (oponent)
Cílem této práce bylo provedení analýzy proteinového složení mouk a pečiva z různých druhů rostlin pomocí metody peptidového mapování. Vzorky byly analyzovány metodami LC/ESI-Q-TOF a výsledná spektra byla porovnána s dostupnými databázemi rostlinných proteinů. Původ nalezených rostlin byl diskutován z hlediska spolehlivosti metody v dané skupině i s ohledem na taxonomické vztahy. Výsledky analýz byly srovnány se složením deklarovaným výrobcem a bylo zhodnoceno, zda u daného typu výrobku lze použitou metodikou verifikovat toto složení. V případě kukuřice seté (Zea mays) byla tato metoda shledána jako spolehlivá, ve výsledku kukuřičného výrobku byly nalezeny pouze proteiny z kukuřice. U rýže seté (Oryza sativa) a hrachu setého (Pisum sativum) byly nalezen jeden, respektive dva proteiny z rostliny jiného původu, ale přesto lze metodiku i v těchto případech považovat rovněž za spolehlivou. U obilovin byla použitá metodika shledána jako méně spolehlivá, lze sice dobře rozlišit, že vzorek pochází z lipnicovitých rostlin (Poaceae), ale v nižších taxonomických jednotkách (už od taxonu rodu) nelze původ proteinů deklarovat. Tato skutečnost je v práci široce diskutována, příčina pravděpodobně spočívá v přílišné příbuznosti jednotlivých lipnicovitých rostlin - identifikace proteinu ze společné části genomu (a...
|
|
|
Efektivnost produkce vybraných polních plodin v ekologickém a konvenčním zemědělství
KOTAŠKA, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá efektivností produkce vybraných polních plodin v ekologickém a konvenčním zemědělství. Předmětem zkoumání byly obiloviny pšenice, ječmen a žito. V praktické části jsou získaná data porovnána z hlediska výnosů, nákladů a realizačních cen za období 20102015. Z výsledků vyplývá, že výnosy obilovin ekologického zemědělství dosahují poloviny výnosů konvenční produkce. Naopak realizační cena je v průměru 1,5krát větší u bioproduktů. Struktura nákladů je rozdílná. Materiálové náklady jsou vyšší u konvenčního způsobu hospodaření, náklady na ruční a strojní práci jsou vyšší u ekologického způsobu. Příspěvek na úhradu a míra nákladové rentability vychází lépe u konvenční produkce. Při využití dotací naopak lepších výsledků dosahuje ekologické zemědělství.
|
|
|
Využití obilovin pro výrobu bioplynu
FENCL, Lukáš
V dnešní době je velice aktuální téma obnovitelné zdroje, mezi které mimo jiné patří i výroba bioplynu v zemědělských bioplynových stanicích. Jedny z hlavních vstupních surovin pro výrobu bioplynu jsou obiloviny. Na které se právě v této práci zaměříme. Využívání obilovin k energetickým účelům, má za následek, snižování stavu neobnovitelných zdrojů v přírodě. Cílem této bakalářské práce je shrnutí poznatků o možnostech využití obilovin pro výrobu bioplynu a porovnání obilovin I. a II. skupiny. Charakterizovat bioplyn jako takový a s ním spojenou bioplynovou stanici, v této bakalářské práci je to BPS v podniku ZS Kozojedy, a.s. Obiloviny se rozdělují do dvou skupin a pro výrobu bioplynu lze využít obě dvě skupiny. Bakalářská práce je především zaměřená na dvě hlavní plodiny, které jsou v dnešní době pro výrobu bioplynu velmi důležité. Mezi tyto dvě plodiny uvedené v práci patří. Za prvé kukuřice setá, která má celosvětově největší zastoupení v plodinách, jež se pěstují především k silážování. Za druhé je tu žito seté, které patří spíše k novým plodinám, jež se silážují.
|
host ::
RSS.